Aktuality |
Sklizeň ovoce, pěstování meruněk,jak ořezat strom, letní průklest, řez mladých stromků, lapače vos - Červenec, díl třetí
Sklizeň ovoce
Při sklizni veškerého ovoce, zejména však toho měkkého, je nutné udržovat čistotu a pořádek na zahradě. Tím bráníme rozšiřování hnilob. Znamená to pravidelně sbírat popadané, nahnilé a ptáky poškozené ovoce. Takto sesbírané ovoce likvidujeme např. na kompostu.
V červenci končí sklizeň jahod a začínáme sklízet rybízy (červený, černý i bílý), angrešty, maliny a rané ostružiny.
Z třešní a višní se sklízí už jen polorané a polopozdní odrůdy.
Přichází sklizeň raných odrůd broskví (May Flower, Vítěz). Sklízejí se všechny druhy meruněk, letní švestky, hrušky a jablka. Avšak letní odrůdy jablek a hrušek se již moc nepěstují, protože plody jsou méně kvalitní a po sklizni se brzy kazí.
Při česání ovoce používáme nádoby zavěšené na rameni a tvarované podle těla, které se dají vysypávat spodem. Košíky na háčku jsou dost nepraktické a při jejich použití, pokud nejsou vystlané textilií, hrozí mechanické poškození plodů. Z nízkých stromů je nejvýhodnější sklizeň přímo do lísek, protože čím méně plody přesypáváme, tím více zůstávají nepoškozené a tudíž zbytečně nezkracujeme jejich „životnost“.
Výsadba jahodníku
Konec července a první polovina srpna jsou nejvhodnější doba pro výsadbu jahodníků.
Nejprve 14 dní před samotnou výsadbou zaryjeme do záhonů kompost a hnojivo, a to do hloubky cca 25 cm. Povrch záhonu urovnáme a bezprostředně před výsadbou utužíme.
Sazenice, které si připravujeme pro výsadbu z odnoží starších trsů, okopeme a zalijeme, aby do výsadby co nejlépe zakořenily.
Pokud se nám na zahradě vyskytuje roztočík jahodníkový, sazenice jahodníků raději zakoupíme nové a zaručeně zdravé. Tím získáme jistotu, že si dále nešíříme tento neduh na jiné záhony a nové rostliny.
Více k výsadbě jahodníku si napíšeme v srpnu.
Během červencových veder zavlažujeme i ovocné stromy. Zásada při zalévání ovocných stromů je:
Zalévat stromy je potřeba jen jednou týdně, ale velmi vydatně!
Na jeden metr čtvereční pod korunou stromu minimálně 20-30 litrů vody.
U broskví je velmi účinná závlaha 3-4 týdny před sklizní a v době dozrávání plodů.
Po sklizni je třeba ošetřit keře drobného ovoce. Nejprve ostříháme všechny poškozené, zlomené a chorobami napadené výhony. U keřů tyto výhony stříháme u země, u stromků za 2. až 3. pupenem od kmínku.
Poté odstříháme přestárlé větve, mladé, slabé a krátké výhony, které jenom keř zahušťují a vysilují.
Pokud je do keřů vpletený svlačec, snažíme se ho z půdy vytrhnout co nejhlouběji, protože při mělkém vytržení opětovně vyrůstá. I nadzemní části keře osvobodíme od svlačce.
Po sklizni malin úplně odstraníme všechny odplozené výhony, kromě výhonů stáleplodících odrůd (např. Romy), která dá do zámrazu ještě další sklizeň. Přitom odstraníme těsně u země i nové slabší výhony a to tak, aby se jeden trs skládal pouze ze 6-8 nejsilnějších výhonů.
Řezání stromů
U mladých stromků jabloní, hrušní, třešní a višní provádíme letní řez. Jehož účelem je především formování koruny. V podstatě jde o odstranění všech konkurenčních a poškozených výhonů a také výhonů rostoucích dovnitř koruny.
V létě upravujeme řezem jádroviny, zejména ty v ovocných stěnách. Odstraňujeme dvojáky a bujně kolmo rostoucí letorosty necháme nebo ohneme, v případě, že je nadbytečný, tak odřízneme.
V červenci se provádí dle potřeby druhý a třetí postřik proti červivosti, mšicím a strupovitosti. Po prvním postřiku v červnu postřiky opakujeme po cca 14 dnech.
Lapače vos
V době začátku zrání ovoce zavěšujeme do korun stromů lapače vos.
Lahvičky na lapání vos musí mít užší hrdlo a širší spodek. Naplníme je pivem nebo ovocnou šťávou. Vosy a mouchy do nich nalezou, ale ven se již nedostanou. Včely do lahviček nelezou. Na malý stromeček počítáme s jednou a dvěma lahvičkami. Náplň lahviček vyměňujeme nejméně jednou za 14 dní.
Na trsech jahodníků stále odstraňujeme šlahouny. Jahodníkové zákony kypříme, odplevelujeme a zaléváme.
Větve stromů, které začínají být obtěžkány ovocem podpíráme. Mezi opěru a samotnou větev vkládáme např. seno, aby nedošlo k zbytečnému poškrábání větví.
Pokud předčasně padá v červenci ovoce ze stromů, bývá to povětšinou způsobeno nedostatkem vláhy. U jabloní a slivoní však padání ovoce může značit i napadení stromu červivostí. Takto napadené plody je potřeba ihned posbírat a zlikvidovat. Dáme je do kompostu a posypeme vápnem, které zničí zárodky chorob.
Silně moniliózní plody je lepší sesbírat a zakopat do jámy mimo zahradu.
Popadané plody ležící pod stromy jsou zdrojem šíření chorob a poskytují možnost množení škůdců.
Vinné révě vylamujeme fazochy a výhonky vyvazujeme k opěrám. Plané výhonky vyrůstající ze starého dřeva vylamujeme celé, pokud je ovšem nepotřebujeme dále k formování keře.
Keře vinné révy formujeme tak, aby byly vzdušné a k plodům se dostalo mnoho slunce.
Pěstování meruněk
Meruňky pěstujeme ponejvíce jako čtvrtkmeny s volně vedenou korunou. Na jižních stranách domků je vhodné tvarovat palmety.
U mladších stromků provádíme letní červnový řez, později děláme jen lehký průklest mladého dřeva po sklizni.
Meruňky trpí chorobami a škůdci méně často než ostatní ovocné stromy. K ochraně obyčejně stačí zimní postřik.
U nás jsou nejrozšířenějšími odrůdami Velkopavlovická a Maďarská meruňka.
Zahradnický kalendář
Aktualizovaný obsah