Aktuality |
Řez broskvoní, ovocné stěny, tvarování ovocných stromů, přihnojování stromů - Březen, díl čtvrtý
Jarní přihnojování ovocných stromů a keřů
Na jaře přihnojujeme kompostem nebo rychle působícími chemickými hnojivy. Hnojíme tzv. naširoko a lehce hnojivo zapravíme (zahrábneme) do půdy.
Řez broskvoní
V březnu začínáme s řezem broskvoní, který je velmi odlišný od řezu ostatních ovocných stromů a nejvíce se podobá řez vinné révy.
Broskvoně řežeme několikrát ročně. Mladší stromky ořezáváme v březnu, v červnu a v září. Starší stromy už ořezáváme jen na jaře a v pozdním létě.
Základním a nejdůležitějším řezem je řez jarní. Zjednodušeně jde řící, že broskvoně se řežou mnohem více než například jabloně. Při řezu je velmi důležitý ovocnářský cit a uplatnění základních pravidel řezu broskvoní.
U broskvoní zakládáme kotlovitou (dutou) korunku.
Mladý stromek po výsadbě na jaře seřízneme tak, že úplně odstraníme terminální výhon a zbylé 4 výhony seřízneme na 2 až 3 pupeny, pokud možno souměrně do stran. V červnu a na přelomu srpna a září všechny narostlé výhonky vždy asi o 1/3 zaštípneme. Dbáme na to, aby konce zaštíplých výhonků byly vždy zhruba ve stejné úrovni. Dohlížíme na to aby žádný výhon nebyl silnější a nepřebral funkci hlavního výhonu.
Druhý rok seřízneme vedoucí výhon na 6-8 pupenů a boční na 2-3 pupeny. Následně v červnu a srpnu (září) postupujeme stejně jako v prvním roce.
Ve třetím roce na jaře znovu seřízneme hlavní výhon na 8-10 výhonů a boční na 2-3 výhony. Snažíme se na každé hlavní větvi zapěstovat druhé rameno s bočním obrostem. Zaštipujeme v červnu a srpnu jako v předešlém roce a to i na druhých ramenech.
Ve čtvrtém roce na jaře máme korunu hotovou. Správně založená koruna se skládá ze 4-5 hlavních větvích, ramen v základu koruny, na nichž je ještě po 1-2 větvích vedlejších. Nyní dbáme o to, aby se hlavní výhony neprodlužovaly. Občas je zkrátíme až do staršího dřeva, aby se obrost na dolních větvích nevyholoval. Příliš silné výhony nebo krátké slabé výhonky zkracujeme nebo celé obřezáváme. Ostatní výhony ponecháváme jako plodonosný obrost.
Plodonosný obrost
Plodonosný obrost se vytvořil z bočních výhonů zkracovaných v předchozích letech na 2-3 výhony. Ve čtvrtém roce na jaře jsou na bočních výhonech 2-3 výhonky. Nejspodnější seřízneme na 2-3 pupeny jako rezervu pro příští rok a zbylé výhonky seřízneme na 6-10 pupenů, které pak přinesou úrodu. V příštím roce na jaře pak tyto odplozené výhony celé seřízneme až na loňský dvoupupenový čípek. Z výhonu zkráceného v minulém roce jako rezerva opět narostly 2-3 výhonky, které seřízneme stejně jako v minulém roce. To jest: nejspodnější seřízneme na 2-3 pupeny jako rezervu pro příští rok a zbylé výhonky seřízneme na 6-10 pupenů, které pak přinesou úrodu. Tento postup opakujeme i v následujících letech. V umění pěstovat plodonosný obrost je totiž podstata dobrých úrod broskví. 
Od čtvrtého roku se už broskvoně v létě zaštipují jen jednou a to koncem srpna nebo v září (po úrodě) tak, že se zkrátí všechny výhony, které od jara vyrostly o třetinu.
U starších plodných broskvoní se stále vyřezávají všechny zahušťující větve, příliš nahloučené větve a všechny větve vedoucí dovnitř koruny.
Nebojte se broskvoň každý rok trochu zmladit a to hlavně vždy, když vidíte, že se větve vyholují.
Po 12-15 letech musíme broskvoň zmladit radikálněji, pokud již není tak vyčerpaná, že je ji lépe vykopat a zasadit novou.
Řez ovocných stěn
Řez ovocných stěn se také řídí odpišnými zásadami než řez volně stojících stromů. Při řezu ovocných stěn kombinujeme řez s ohýbáním větví.
Základem úspěchu je vhodná kombinace podnože a odrůdy. Dlouhé oblouky se pod tíhou ovoce samy ohýbají, takže u mladých stromků je řez tímto omezen. Větve se před nástupem plné plodnosti nezkracují a odřezávají se jen konkurenční výhony.
Průklest se dělá až po několikeré plodnosti a to hlavně pro zjemnění a zjednodušení koruny. Ponechávají se jen výhony prvního a druhého řádu a na nich plodonosný obrost.
Ohýbání větví
Tvarovací řez v prních letech po vysazení se nahrazuje ohýbáním větví. Využíváme zákonitostí, že výhon rostoucí svisle roste intenzivně do délky (do dřeva) a jen velmi málo nebo vůbec nenasazuje květní pupeny. Čím menší je však úhel, kterýý svírá větev s vodorovnou polohou, tím méně tato větev roste do délky, ale naopak tím více nasazuje plodonosný obrost. Pokud je větévka ohnuta níže než je zakotvena v kmeni, její růst se téměř zcela zastaví, ale naopak silně nasazuje na květ. Tato větev v dalších letech rychle slábne, proto se musí již dopředu počítat s vypěstováním náhradních výhonů. Proto jarní řez kombinujeme s ohýbáním větví směrem k vodorovné poloze.
K ohýbání větví se nejčastěji používá vodící drát, k němuž výhony přichycujeme různými příchytkami.
K ohýbání jsou nejvhodnější jádroviny než třeba meruňky nebo broskvoně.
Kontrola kůlů a úvazků
Ještě než stromky olistí zkontroluje a případně opravíme kůly, které jsou nezbytnou oporou slabých podnoží.
Kůl má být zatlučen již před výsadbou z jižní strany, tak aby chránil kmínek před prudkým jarním sluncem. Kůl má byt hladká a rovný, impregnovaný a nesmí odírat kůru stromku. Kůl ma dosahovat těsně pod korunu stromku. Pouze u stromkových angreštů a rybízů má sahat až do korunky.
Stromek ke kůlu přivazujte vždy volně, aby se "neoběsil". U starších stromků dáváme pozor, aby se úvazek nezařezával do kůry.
V březnu také vysazujeme jahodníky a vinnou révu. Dále můžeme vysazovat broskvoně, které mají jít ze školky přímo do půdy.
Zaryjte zelené hnojivo pod ovocnými stromy.
Zahradnický kalendář
Aktualizovaný obsah