Aktuality |
Druhy půdy, kyselost půdy, humus - Červenec, díl první
Na průřezu půdy rozeznáváme několik vrstev:
Ornice
Ornice je vrchní pravidelně obdělávaná vrstva půdy. Humusem je zbarvena do tmava a obsahuje větší množství mikroorganismů.
Hloubka ornice je obvykle od 10 do 30 cm, podle hloubky zpracování půdy.
Podloží
Podloží se nachází pod ornicí. Je to slabší, ulehlejší tvrdá půda bez dostatku kyslíku.
Tato část už nebývá obdělávaná, půdní částice se ztmelují a mění v nepropustnou vrstvu. Tím že tato část nepropouští vodu může způsobit podmáčení ornice.
Spodina
Spodina je hlubší na humus a kyslík chudá vrstva, která však může být dobrou zásobárnou podzemní vody.
Nejlepší vlastnosti má půdy s minimálním podložím a dostatečně a pravidelně provzdušňovanou ornicí.
Zrnitost půdy
Pro úrodnost půdy je mimořádně důležitá její zrnitost. To jest jak velké půdní částice obsahuje. Podíl částit různé velikosti určuje půdní druh.
Rozeznáváme tři základní druhy půdy, pokud vynecháme jednotlivé extrémy.
písčitá, hlinitá a jílovitá půda
Lehká půdy
Mezi lehké půdy řadíme půdy písčité a hlinitopísčité.
Půdy písčité až hlinitopísčité obsahují až 80 % hrubého písku a málo jemných částic.
Jsou vzdušné, záhřevné, velmi čisté, snadno a kdykoliv zpracovatelné. Umožňují brzy z jara sázet a sít. Špatně však poutají vláhu a jsou vysušené a nesoudržné. Jejich již tak malý obsah humusu a živin snadno uniká do spodiny, neboť je velké půdní částice nemohou poutat.
Těmto půdám je nutné stále dodávat humus. Hnojit častěji a v malých dávkách, v době sucha intenzivně zavlažovat a zhutňovat zavážkou težké jílovité zeminy.
lehké půdy jsou vhodné na pěstování zeleniny. Z ovocných stromů se v lehkých půdách daří broskvoni, třešni a višni.
Středně těžká půda
Mezi středně těžké půdy řadíme půdy hlinité až písčitohlinité.
Půdy hlinité až písčitohlinité obsahují přes 50 % hlinitých částic, málo písku a jílu. Mají-li více písku jsou lehčí, mají-li více jílu jsou těžší.
Středně težké půdy, převážne na spraších, mají vysoký obsah vápníku, dobrou struktůru a soudržnost. Obsahují optimální množství vláhy a živin a jsou tepelně vyrovnané.
Středně težké půdy se obdělávají bez zvláštní námahy.
Obecně lze řící, že půdy hlinité a písčitohlinité jsou nejvhodnější půdní typy jak pro pěstování zeleniny tak i ovoce.
Těžká půda
Mezi těžké půdy řadíme půdy jílovitohlinité, jílovité a jíly.
Půdy jílovitohlinité, jílovité a jíly obsahují až přes 50 % jemných jílovitých částic a písku.
Těžké půdy jsou soudržné, mají dobrý, někdy až přílišný obsah vláhy, dobře udržují hnojení.
Jsou však velmi ulehlé, málo vzdušné, málo propustné a studené. Pevně poutají živiny a někdy je i těžko uvolňují pro rostliny. Jsou těžko zpracovatelné, za mokra se příliš mažou a za sucha tvoří tvrdé hroudy.
Těžké půdy se musí rýt hluboko a to zásadně na zimu. Musíme též dodávat hodně humusu a vápna. Zlehčovat pískem.
Těžké půdy je výhodné hnojit hnojem, který půdu nejenom vyžíví, ale i prohřívá. Zlehčování této půdy je dlouhodobý proces.
Těžká půda není všeobecně vhodná k pěstování zahradních rostlin. Stromy v nich mělce koření.
Kamenitá a štěrkovitá půda
Tyto půdy jsou chudé a těžce zpracovatelné.
Dostatek humusu
Humus je důležitou součástí půdy, silně ovlivňuje její úrodnost.
Naše půdy na polích obsahují 1-3 % humusu, avšak propracované zahradnické půdy mívají až 15 % humusu. Na takové půdě se už dají úspěšně pěstovat všechny druhy zahradních rostlin.
Humus
- poutá vláhu v půdě
- zlepšuje lehké i těžké půdy
- zvyšuje jímavost vody a živin
- zvyšuje záhřevnost půdy
- podporuje mikrobiální činnost
- je zásobníkem dusíku
Humus se v půdě tvoří přirozeným rozkladem organické hmoty. Jeho obsah lze zvýšit přidáním kompostu, hnoje a rašeliny.
Čím je půda tmavší tím více humusu obsahuje, říkáme, že je více humózní.
Kyselost půdy
Dle kyselosti dělíme půdu na
- kyselá půda - pH 4 až 6,6
- neutrální půda - pH 6,7 až 7,3
- zásaditá půda - pH 7,4 až 8,5
Zahradním rostlinám většinou vyhovuje neutrální pH.
Ovocné stromy žádají pH 6,8 až 8,0.
Kyselá půda vyhovuje borůvkám, azalkám, ale i jahodníku a červenému rybízu.
Kyselost půdy snižujeme především vápněním.
Tip
Obsah vápna v půdě můžete jednoduše zjistit tak, když na misce usušíte malé množství zeminy. Na suchý vzorek nalejete 8-mi % ocet. Pokud zemina zašumí, znamená to, že má dostatek vápna. Pokud nezašumí je potřeba vápnit.
Zahradnický kalendář
Aktualizovaný obsah