Aktuality |
Protrhávání plůdků, pěstování drobného ovoce, Choroby stromů - strupovitost, padlí, mšice, vlnatka a monilióza - Květen, díl třetí
Po odvětu je znovu třeba přihnojit ovocné stromy a keře. Dává se druhá polovina dusíkatého hnojiva nejlépe ve formě hnojivé zálivky. Hnojivo má působit rychle, aby se co nejdříve dostalo ke kořenům.
Protrhávání plůdků
Je-li na hrušních, broskvoních či jabloních velká násada plůdků, provádíme jejich protrhávání. Pokud bychom plůdky neprotrhaly, byla by úroda plodů velká, ale jednotlivé plody by byly menší a přístí rok by byl strom vysílený a rodil mnohem méně. Tomu můžeme účinně předejít redukcí množství plodů.
Přebytečné plůdky v květnu uštipujte nehty, a to především tak, aby se omezil nadpočet plůdků v jednotlivých okolících a aby okolíky nebo jednotlivé plody byly pokud možno souměrně rozděleny po celé větvi. Vyštipují se plůdky menší, slabší a poškozené.
Asi 14 dní po přeroubování ovocných stromů zkontrolujeme, zda štěpařský vosk stále dobře izoluje a chrání. V případě potřeby zhotovíme opravný nátěr. Před ptáky můžeme přes rouby připevnit ohnutou větvičku, tím omezíme rizyko vylomení roubu.
U ovocných stěn ohýbáme a vyvazujeme větve nebo přichycujeme k vodícím drátům. Zaštipujeme konkurenční letorosky. více zde
Pokud vysazené broskvoně stále neraší, vytáhneme je opatrně ze země a ostrým nožem ořízneme kořínky až do zdravého dřeva a dáme na 2 dny do vody. Pak znovu zasadíme a zalejeme. Mělo by to pomoci a pokud opět ani do tří týdnů stromky nevyraší, vše zopakujeme.
Okopáváme, kypříme a odplevelujeme stromové mísy.
Zaléváme nejenom ovocné stromky, ale i keře bobulovin a hlavně záhony s jahodama.
.jpg)
Strupovitost, padlí, mšice, vlnatka a monilióza
Stříkáme proti strupovitosti, padlí, mšicím a pilatkám, ale jen v případě, že jsou rostliny napadeny. V květnu nikdy nestříkáme tzv. preventivně.
Strupovitost se šíří v teplém a deštivém počasí.
Padlí, mšice a pilatky se šíří v teplém a suchém počasí.
Pilatku si nepleťte s červivostí způsobenou obalečem. Pilatka není zdaleka tak nebezpečná.
Listové ružice napadené padlí ustřiháváme.
Nezbytně nutné postřik provádětje tak, aby jste co nejméně ohrolili včely!!!
Vlnatka krvavá se nachází převážně v ránách a na mladších výhonech. Nejlepší metodou je vzít štěteček a lih a všechny vatové polštářky potřít lihem. Na velkých stromech je ničíme postřikem. Vlnatku musíme ničit celý rok až do listopadu.
Monilióza se objevuje na třešních a višních. Jsou to velké hnědé až černé skvrny se světlými polštářky s výtrusy. Moniliózu přenášejí vosy. Napadené plody ihned očeště, a zahrabejte hluboko do půdy. Napadené plody moniliózou nikdy nepatří na kompost!!!
Koncem května odkvétají jahodníky a začínají se červenat první plody. Jahody je výhodné podkládat, aby nehnily. Výhodnější je plody nadzvedávat např. drátěnými kroužky než podkládat folií. Ve folii se drži voda a plody více hnijí.
Pěstování drobného ovoce
Drobné ovoce jako rybíz, maliny, ostružiny, jahody a zahradní borůvky nám nabízejí mnohostranné využití jak v čerstvém stavu, tak i mnoho způsobů zpracování - džemy, sirupy atd.
Červený a bílý rybíz se pěstují většinou jako keře, které dávají větší výnosy než stromky. Černý rybíz se pěstuje jen jako keř a je nejnáročnější na pěstování. Všechny rybízi potřebují dostatečnou váživu a závlaku.
Angrešty se pěstují jako stromky. Keře mají slabé větve, které se pod tíhou plodů ohýbají a leží na zemi. Ovoce pak hnije a je špinavé. Provádíme každoroční prosvětlení a slabší prořezání koruny. Dle potřeby můžeme provést zmlazovací řez. více o řezu keřů zde
Maliny mají skvělé plody, ale odnože rostou až do třímetrové vzdálenosti a musí se stále likvidovat. Ideální je vysadit maliník k plotu v rohu zahrady. Dobrou úrodu nám zajistí jen světlé stanoviště s dostatkem živin.
Ostružiny se pěstují jen na větších zahradách, většinou jako živý plot, protože vytvářejí velmi dlouhé šlahouny.
Jahodníky známe jednouplodící, stáleplodící, špalírové a měsíční. Nejvíce se pěstují jahody červnové. Jahodníky vysazujeme v srpnu, aby do zimy dobře zakořenily. a nenechávají se na záhoně déle než čtyři roky.
Hitem poslední doby jsou borůvky. Plodí velké plody v hroznech, které postupně dozrávají. Některé velké keře dorůstají až výšky 2 metry. Borůvky vyžadují kyselou lesní zeminu, slunce a bohatou výživu. Zahradní borůbky mají stejnou chuť jako borůvky lesní, ale jejich šťáva nebarví. Při dozrávání plody chraňte před ptactvem.
Zahradnický kalendář
Aktualizovaný obsah