Aktuality

Rumpál se začal používat už ve starověku, ale u nás ho nejvíce proslavil středověk. Sloužil především k vytahování vody ze studní, později také k manipulaci s těžkými břemeny na stavbách nebo v dolech. Jeho jednoduchý princip – válec otáčený klikou, kolem nějž se navíjí provaz – byl technickým zázrakem své doby. Oproti kladkám či jeřábům měl jednu výhodu: šlo ho postavit prakticky kdekoli a z dostupných materiálů, zejména dřeva.

Jak vypadá a z čeho se skládá

Tradiční rumpál tvoří vodorovný dřevěný válec, který je upevněn mezi dvěma svislými podpěrami. Na jednom nebo obou koncích bývá k němu připevněna klika – páka, kterou uživatel otáčí. Lano nebo provaz se navíjí kolem válce a na druhém konci obvykle nese vědro, břemeno nebo zátěž. Někdy býval rumpál vybaven i západkou, aby se lano nevracelo zpět samospádem.

Využití v současnosti

Dnes se s rumpály setkáme hlavně u historických staveb, studní a skanzenů. V moderním kontextu se objevují i jako estetický prvek v zahradní architektuře – stylová studna s rumpálem může být dominantou rustikální zahrady. Někde se z nich stávají funkční repliky pro ekologické bydlení bez elektřiny.